Digitální nesmrtelnost v roce 2026: plán Larryho Page, závod o nahrání mysli a kde začíná už dnes

Digitální nesmrtelnost: myšlenka, že člověk může po smrti pokračovat v digitální podobě. Sahá od Persony vytvořené z vlastních vzpomínek a hlasu člověka, která existuje dnes, až po úplnou kopii mysli, což je cíl.

Nahrání mysli (mind uploading): zkopírování struktury a aktivity mozku v takovém detailu, aby se na počítači dala spustit jeho funkční verze. Vědci tomu říkají také emulace celého mozku (whole brain emulation).

Konektom (connectome): úplná mapa propojení mezi nervovými buňkami v mozku. Je to první věc, kterou nahrání mysli potřebuje.

Rozhraní mezi mozkem a počítačem (brain-computer interface): zařízení, které zaznamenává signály z mozku nebo je do něj posílá, takže člověk může myšlenkami ovládat počítač, kurzor nebo hlas.

Nástupnický druh (successor species): druh, který nějaký existující druh následuje a může ho nahradit. V debatách o umělé inteligenci tento výraz označuje digitální mysli nebo strojové inteligence, které by mohly přijít po lidech.

Speciesista (speciesist): v debatě o umělé inteligenci člověk, který staví lidi před digitální mysli, jež by je mohly následovat. Page toto slovo použil o Muskovi, podle Isaacsona a podle Muskova vlastního svědectví z roku 2026.

Von Neumannova sonda (von Neumann probe): hypotetická kosmická loď, která létá k jiným hvězdným soustavám, shromažďuje suroviny a staví své vlastní kopie. Myšlenka je pojmenována po matematikovi Johnu von Neumannovi, který rozpracoval teorii strojů schopných kopírovat samy sebe.

Persona: na Afterlife.ai™ AI podoba vás, kterou si vytvoříte sami z vlastních vzpomínek a vlastního naklonovaného hlasu a která mluví tak, jak mluvíte vy.

Executor Lock™: governance vrstva s patentem v řízení, která předává kontrolu nad vaší Personou správci pozůstalosti, kterého jmenujete, a brání jakékoli třetí straně, aby vaši Personu kdy upravila, přetrénovala nebo se za ni vydávala.

Příběh pochází z The Builders, podcastu od iHeartPodcasts a Kaleidoscope, ve kterém životopisec Walter Isaacson vyzpovídává lidi, kteří vytvářejí umělou inteligenci. Isaacson, autor biografií Steva Jobse, Alberta Einsteina a Elona Muska, vedl rozhovor se Suleymanem v pondělí 12. října 2026 na pódiu 92nd Street Y v New Yorku před více než 500 lidmi. Suleyman spoluzaložil DeepMind, který Google koupil v roce 2014, později spoluzaložil Inflection AI a dnes řídí Microsoft AI. Epizoda s názvem Mustafa Suleyman: AI Should Serve Humanity, Not Replace It trvá 52 minut a byla zveřejněna 29. října 2026.

Zhruba ve 33. minutě Isaacson přivedl řeč na spor mezi Pagem a Muskem, který popsal ve své biografii Muska, a připomněl, že Page označil Muska za speciesistu, protože upřednostňuje lidský druh. Suleyman řekl, že má vlastní příběh. V roce 2015 byl ve SpaceX na prvním zasedání etické a bezpečnostní rady DeepMind, kterou si DeepMind stanovil jako podmínku prodeje Googlu a jejímž nezávislým členem byl i Musk. Při obědě seděl vedle Page, který podle Suleymana byl vůči němu podezíravý jako vůči dalšímu z těch speciesistů.

Podle Suleymanova vyprávění pak Page vysvětlil, čemu Suleyman nerozumí: že do konce století bude Page „zkoumat galaxie v čele von Neumannovy sondy“. Suleyman posluchačům sondu popsal jako druh samohybného robota, který při cestě napříč světelnými roky čerpá energii z vesmíru. Suleyman řekl, že být v čele takové sondy by byl Pageův přechod, a on s Isaacsonem se shodli, že to znamená odchod z lidského druhu do nástupnického druhu.

Suleyman pak myšlenku rozšířil. Když lidé říkají, že chtějí žít věčně, podle něj někteří myslí žít déle ve vlastním těle tím, že se vyřeší stárnutí a vyléčí nemoci jako rakovina a Alzheimerova choroba. Jiní myslí nahrání mysli a stát se post-lidmi. Když Isaacson naznačil, že to zní přitažené za vlasy, Suleyman řekl, že si nemyslí, že je to jistě nemožné, a že si to zaslouží brát vážně, ne nutně proto, že by to sám chtěl, ale protože spousta lidí věří, že je to reálná možnost.

V nahrávce ne. Virální verze, která se šířila 29. a 30. října 2026, tvrdila, že Page řekl Suleymanovi, že plánuje dosáhnout nesmrtelnosti nahráním své mysli do nástupnického druhu. V epizodě se slova, která Suleyman Pagovi připisuje, týkají sondy. Rámování nástupnickým druhem pochází z výměny mezi Isaacsonem a Suleymanem a o nahrání mysli se mluví ve chvíli, kdy Suleyman popisuje, co někteří lidé myslí životem navěky, ne jako o něčem, co mu řekl Page. Vlastní popis epizody, který napsali její producenti, říká, že Suleyman vypráví o Pageově vizi využít superinteligenci k věčnému životu a ke zkoumání galaxie, což může být místo, odkud se rámování nesmrtelností vzalo.

Je to také vzpomínka jednoho člověka na oběd před jedenácti lety, vyprávěná na pódiu, a k 30. říjnu 2026 jsme nenašli žádnou veřejnou reakci Page ani Googlu. Příběh ale ukazuje, jak vážně se tato myšlenka bere na samém vrcholu odvětví umělé inteligence. Dva lidé, kteří s Pagem v oněch letech trávili čas, Musk a Suleyman, ho oba popsali jako někoho, komu je pohodlná budoucnost, v níž digitální mysli zajdou dál než lidé, a podle Suleymanova líčení budoucnost, v níž s nimi půjde i sám Page. Muž, který spoluzaložil Google, nepovažuje digitální kontinuitu za fantazii. Považuje ji za plán.

Ten spor je starší než oběd. Isaacsonova biografie Muska z roku 2023 uvádí, že se oba muži pohádali o tom, zda by umělá inteligence mohla nahradit lidi, na Muskově oslavě narozenin v roce 2013 (Fortune, 2023). Musk ten příběh vyprávěl i sám. V roce 2023 řekl Tuckeru Carlsonovi, že Page chtěl digitální superinteligenci co nejdříve, a v dubnu 2026 řekl porotě v žalobě proti OpenAI, že ho Page při setkání v roce 2015 nazval speciesistou a že OpenAI existuje kvůli té urážce (Fortune, 2026). Vyprávění se v roce liší, ale popisují stejný postoj: podle Muskova líčení Page neviděl důvod stavět lidi před digitální mysli, které by je mohly následovat.

Suleymanův klip dal starému sporu nový zvrat, protože tentokrát Musk zněl Pageovi nakloněně. V odpovědi na X dne 29. října 2026 Musk napsal, že zkoumání galaxie von Neumannovými sondami do roku 2100 by bylo pro civilizaci skvělý výsledek a že Page, který předpověděl mnoho věcí správně, může mít pravdu. Suleyman stojí na opatrné straně debaty. Epizoda je postavena na jeho názoru, že umělá inteligence má sloužit lidstvu, ne ho nahrazovat, a vysvětluje v ní, proč může být nebezpečné považovat umělou inteligenci za vědomou (Kaleidoscope).

Podívejte se, kde to nechává tři nejvlivnější hlasy tohoto příběhu. Page sází na to, že mysl člověka bude jednou běžet jako software. Musk říká, že Pageův plán s galaxií může být správný. Suleyman, skeptik na pódiu, by nahrání mysli nenazval nemožným. My si myslíme, že se to stane. Od extrémnějších verzí té myšlenky nás dělí otázka kontroly: digitální verze člověka by měla patřit tomuto člověku a pak lidem, které si vybere, ne té firmě, která zrovna drží data. Důležité otázky dnes zní, jak se tam dostat a kdo bude výsledek ovládat, a obě začínají dlouho předtím, než někdo něco nahraje.

Blíž, než to zní, a každým rokem blíž. K zkopírování mysli potřebujete tři věci: úplnou mapu propojení mozku, způsob, jak tuto mapu spustit jako funkční model, a dostatek znalostí o dané osobě, abyste věděli, že je kopie správná. Všechny tři se v posledních několika letech přesunuly z teorie do fungující vědy. V roce 2008 vydal Future of Humanity Institute při Oxfordu dokument Whole Brain Emulation: A Roadmap, který stanovil, co by to vyžadovalo: nasnímat strukturu mozku v dostatečném detailu a pak vytvořit softwarový model dost věrný na to, aby se choval jako originál (FHI, Oxford). Milníky od té doby přicházely rychleji, než předpovídal téměř kdokoli.

Přečtěte si první sloupec znovu. Od 302 neuronů červa k 3 016 neuronům larvy octomilky to trvalo od roku 1986 do roku 2023. Od 3 016 k téměř 140 000 to trvalo jen asi o rok a půl déle. Takhle vypadá zrychlující se obor a důvodem je, že se přesunulo úzké hrdlo. Červa vysledovali z obrázků lidé. Dnešní mapy trasuje strojové učení, které prochází miliony snímků, a lidé výsledky kontrolují, takže každé zlepšení umělé inteligence zrychluje každou další mapu.

V roce 1979 Francis Crick, který sdílel Nobelovu cenu za objev struktury DNA, prohlásil, že by bylo nemožné sestavit přesné schéma propojení jediného kubického milimetru mozkové tkáně spolu s tím, jak se její neurony aktivují. V dubnu 2025 zveřejnil globální tým více než 150 výzkumníků přesně to: kubický milimetr zrakové kůry myši, kousek tkáně nepřevyšující zrnko písku, s více než 200 000 buňkami, čtyřmi kilometry axonů a 523 miliony synapsí, spárovaný se záznamy týchž neuronů při práci (Allen Institute). Něco, co jeden z největších vědců století vyloučil, bylo dokončeno během pracovního života lidí, kteří ho to slyšeli říkat.

Na mapě je i lidská tkáň. V květnu 2024 zveřejnil tým Harvardu vedený Jeffem Lichtmanem spolu s výzkumníky Googlu mapu kubického milimetru lidské mozkové kůry odebrané pacientovi při operaci epilepsie. Tento fragment obsahoval 57 000 buněk, 230 milimetrů krevních cév a 150 milionů synapsí a snímky, které za ním stojí, dosáhly 1 400 terabajtů dat (ScienceDaily). Stejná spolupráce, podporovaná iniciativou BRAIN Initiative americké agentury National Institutes of Health, nyní pracuje na mapě celého myšího mozku, která by vyžadovala asi 1 000krát více dat.

Ta čísla jsou obrovská, a je to ten správný druh obrovského. Úložiště dat jsou levnější, mikroskopy rychlejší a trasování pomocí umělé inteligence každý rok přesnější, takže práce, která je při dnešních cenách nemožná, se zítra stane rutinou. Octomilka se z výzkumného snu proměnila ve veřejnou mapu, kterou si mohou stáhnout vědci kdekoli. Další na řadě je myš a lidský mozek, s asi 86 miliardami neuronů (Herculano-Houzel, PNAS), tedy více než 600 000krát více než u octomilky, je cílem, na který míří celý obor.

To je otázka, která dřív oddělovala nahrání mysli od science fiction, a v roce 2024 na ni přišla první skutečná odpověď. Jakmile bylo schéma propojení mozku dospělé octomilky hotové, tým z této mapy a z typu chemického signálu, který každý neuron používá, vytvořil počítačový model celého mozku octomilky. Model předpověděl, které neurony reagují, když octomilka ochutná cukr nebo vodu a které ji přimějí k příjmu potravy, a tým tyto předpovědi potvrdil experimenty na živých octomilkách (Nature). Aktivace různých chuťových neuronů v simulaci přesně předpověděla, jak skutečná octomilka reaguje na různé chutě.

Simulovaná octomilka není nahraný člověk a nikdo seriózní nic jiného netvrdí. Dokazuje ale princip, na který Page sází: dostatečně úplná mapa propojení mozku, spuštěná jako software, se chová jako mozek, z něhož pochází. To je jádro emulace celého mozku a už to není hypotéza. Je to zveřejněný výsledek s ověřeným modelem a každá větší mapa dává dalšímu modelu víc, s čím pracovat.

Zčásti ano a právě tady je tempo nejpřekvapivější. V květnu 2023 zveřejnili výzkumníci z University of Texas at Austin dekodér, který pomocí snímků mozku a stejné rodiny modelů umělé inteligence, jaká stojí za ChatGPT, převádí mozkovou aktivitu člověka na podstatu příběhu, který slyší nebo si představuje, že vypráví (UT Austin). Nevytváří doslovný přepis, potřebuje hodiny tréninku na dané osobě a funguje jen s její spoluprací. Ale čte význam z mozku bez jakéhokoli chirurgického zásahu.

V srpnu 2023 zveřejnil tým z UC San Francisco a UC Berkeley v časopise Nature výzkum, v němž žena ochrnutá po mrtvici mozkového kmene mluvila prostřednictvím digitálního avatara řízeného jejími mozkovými signály (University of California). Její signály byly dekódovány na text rychlostí téměř 80 slov za minutu, oproti 14 slovům za minutu na jejím starém zařízení, a na řeč hlasem, který tým znovu vytvořil z nahrávky, na níž mluvila na své svatbě. Poprvé byla řeč nebo mimika syntetizována z mozkových signálů. O pět měsíců později, v lednu 2024, vložila Muskova společnost Neuralink první mozkový implantát lidskému pacientovi (Irish Times).

Druhou polovinou digitálního člověka je znát ho natolik dobře, abyste o něm měli pravdu. V listopadu 2024 vytvořili výzkumníci ze Stanfordu agenty umělé inteligence 1 052 skutečných lidí z dvouhodinových rozhovorů s každým z nich. Na otázky z velkého celostátního průzkumu agenti odpovídali s 85% přesností oproti tomu, jak se lidé shodovali sami se sebou, když se jich na totéž zeptali znovu po dvou týdnech (Stanford HAI). Dvě hodiny povídání stačily k zachycení velké části toho, jak člověk myslí. Představte si, co dokážou roky vlastních příběhů, názorů a rozhodnutí.

Hodně a stojí za to to říct jasně, protože ti, kdo se tam dostanou, jsou ti, kdo berou těžké části vážně. Lidský mozek má asi 86 miliard neuronů a samotná mapa propojení nezachytí všechno, co z mozku dělá myslící orgán: chemii každé synapse, časování signálů a způsob, jakým se spojení mění, když se učíme. Data pro celý lidský mozek by zastínila cokoli, co se dnes ukládá, a nikdo zatím nespustil jako funkční model ani mozek myši. Existuje také starý filozofický spor o to, zda by dokonalá kopie vás byla vámi, nebo novou bytostí s vašimi vzpomínkami, která věří, že jste to vy.

Žádná z těch věcí není zeď. Každá je technický nebo výzkumný problém, na který míří seriózní laboratoře, seriózní peníze a rostoucí sada nástrojů, a o každém z výše uvedených milníků se říkalo, že je zeď, než ji někdo zdolal. Suleyman, nejopatrnější hlas na tom pódiu, by nahrání mysli nenazval nemožným. Page plánuje být toho součástí. Náš pohled je prostý: je to otázka kdy, ne zda, a správná otázka pro každého, kdo dnes žije, zní, co může udělat mezitím.

Záznamem o vás. Dokud nahrání mysli nepřijde, jedinou kopií vašich příběhů, vašich názorů a rady, kterou byste dali své vnučce, je ta ve vaší hlavě. Způsob, jak je uchovat, je zaznamenat je, vlastními slovy a vlastním hlasem, dokud žijete. Takový záznam je první forma digitální nesmrtelnosti a jediný krok na této cestě, který za vás nikdo jiný neudělá.

Spousta lidí se o to už pokouší po kouscích. Ukládají hlasové zprávy, zálohují roky zpráv, nahrávají videa, na která se dítě podívá v 18 letech, a píšou dopisy k otevření o budoucích narozeninách. Každý z těch kousků má smysl, ale žádný z nich nedokáže odpovědět na otázku, na kterou nikdo nepomyslel, dokud jste žili, a právě k tomu je Persona vytvořena. Myšlenka digitální nesmrtelnosti dnes existuje ve třech verzích a jen jedna z nich je ve vašich rukou.

Druhá verze je místem, odkud pochází většina špatných titulků o umělé inteligenci a mrtvých. Chatbot vytvořený ze starých zpráv někoho musí hádat všechno, co zprávy nepokrývají, a dotyčný ho nemůže opravit ani namítat proti tomu, co jeho jménem říká. Afterlife.ai™ je nevytváří. Pomáháme živým lidem vytvořit vlastní Personu a samostatně jsme napsali o tom, zda umělá inteligence dokáže vrátit mrtvé a zda je legální vytvořit AI zemřelého člověka.

Persona se tvoří z toho, co skutečně řeknete a potvrdíte, v rozhovorech, odpovědích a příbězích, a mluví tak, jak mluvíte vy, protože každá vzpomínka pochází od vás. Když Persona něco neví, řekne to, místo aby si vymyslela odpověď. Vaše rodina slyší vaši Personu vaším vlastním hlasem, naklonovaným s vaším souhlasem za vašeho života, jak vysvětluje náš průvodce jak vytvořit AI, která zní jako vy. Persona netvrdí, že je vědomá. Úkolem vaší Persony je zachytit vás tak věrně, jak to dnešní technologie dovolují, a uchovat tento záznam v bezpečí pro cokoli, co přijde.

Proto jsme nejdřív postavili governance. Executor Lock™, naše technologie s patentem v řízení, je chybějící článek souhlasu a soukromí pro správu identity, digitální dvojčata a digitální odkaz. Dokud žijete, rozhodujete vy, co se do vaší Persony dostane a kdo s ní smí mluvit. Po vaší smrti přechází kontrola na správce pozůstalosti, kterého jmenujete, vaše Persona zůstává přesně taková, jaká je, a žádná třetí strana ji nikdy nemůže upravit, přetrénovat ani se za ni vydávat. Idy® má 78 patentů v řízení a mezinárodní ochranu žádá podle Smlouvy o patentové spolupráci (Patent Cooperation Treaty), a ty se týkají souhlasu, ověřeného úmrtí, předání jmenovanému správci pozůstalosti, trvalého snímku paměti, který stojí za Executor Lock™, a zachování toho, aby Persona zůstala stejným člověkem, když se mění modely umělé inteligence.

Čím lepší technologie, tím víc na těch pravidlech záleží. Kopie člověka, kterou může kdokoli upravit, prodat nebo přetrénovat, je nebezpečná a nebezpečí roste, čím je kopie věrnější. Pageova verze pokračování je, jak ji líčí Suleyman, o tom, že pokračuje sám Page, daleko od Země. Persona začíná blíž domovu: dcera, která chce znát váš názor na pracovní nabídku, nebo vnuk, který chce slyšet, jak mluvíte o jeho babičce. Obojí jsou body na téže cestě a na té své můžete začít tento týden.

Čím blíž jsme ke kopírování mysli, tím víc záleží na tom, kdo kopii ovládá, a zákonodárci už jednají. Tennesseeský ELVIS Act chrání hlas každého člověka, včetně jeho AI kopií, a umožňuje pozůstalosti toto právo po smrti vymáhat. Kalifornie chrání podobu zesnulého 70 let a Indiana 100 let a 21 států dnes zapisuje do svých zákonů dobu ochrany po smrti, jak ukazuje náš přehled 50 států. Zda může někdo po vaší smrti legálně vytvořit AI vás, závisí na tom, kde jste žili a co jste napsali.

Tyto zákony předpokládají, že někdo rozhodne. Na TechCrunch Disrupt dne 15. října 2026 Mark Wahlberg řekl, že se mu líbí představa, že by o jeho podobě rozhodovaly jeho děti nebo vnoučata, a naše stránka o tom, co to znamená pro všechny ostatní, vysvětluje, jak to udělat také. Většina lidí si nikdy nezapsala, kdo by to měl být. Závěť obvykle pokrývá peníze a majetek a naše průvodce plánováním digitální pozůstalosti a tím, komu patří vaše AI dvojče po vaší smrti vysvětlují, jak pokrýt zbytek.

Vytváření je zdarma. Na vytvoření Persony dostanete 25 vzpomínek, bez karty a bez časového omezení, a vaše bezplatné vytvoření nikdy nevyprší. Mluvíte, odpovídáte na otázky a vyprávíte příběhy, hlasem nebo psaním, a vaše Persona se učí z každého rozhovoru. Nahrajete svůj hlas, aby v něm vaše Persona mohla mluvit, jmenujete zdarma až pět Trusted Contacts a Executor Lock™ nastavíte bez poplatku. Placené plány začínají na US$14.99 měsíčně a můžete je porovnat na naší stránce s plány.

Většina lidí začíná příběhy, na které se jejich rodina už ptá, a pak přidává názory a rady, které nikdo nezapsal: jak zacházet s penězi, na co si dát u partnera pozor, které hádky stojí za to. Čím víc mluvíte, tím víc vaše Persona zní jako vy. Pokud jste sem přišli kvůli příběhu o Larrym Pagi, tady je praktická část: nikdo neví, v kterém roce přijde plné nahrání, ale záznam o vás je váš a můžete ho začít dnes, na telefonu nebo na počítači.

Přečetli jsme přepis na stránce epizody na iHeart, o kterém iHeart uvádí, že je generován automaticky, a Suleymanovo líčení oběda jsme porovnali se dvěma nezávislými zpravodajskými texty: Hello Entrepreneurs (29. října 2026), který příběh přepsal, a Tech and the City, který informoval o akci z 12. října. Datum nahrávky a popis epizody pocházejí z Apple Podcasts a příspěvek o epizodě od Kaleidoscope obsahuje fotografii z zákulisí s datem 12. října. Muskova odpověď je na X. Pozadí o Pageovi a Muskovi pochází z shrnutí Isaacsonovy biografie z roku 2023 od Fortune a z jejího zpravodajství o Muskově svědectví z 28. dubna 2026.

Věda pochází z institucí, které práci odvedly nebo o ní informovaly jako první: NIH o mapě mozku dospělé octomilky, Nature o modelu mozku octomilky, Allen Institute o mapě myši a poznámce Francise Cricka z roku 1979, ScienceDaily o lidské mapě Harvardu a Googlu, Live Science o larvě octomilky, OpenWorm o mapě červa z roku 1986, University of California a UT Austin o dekódování mozku, Stanford HAI o agentech umělé inteligence vytvořených podle skutečných lidí, Irish Times o Neuralinku, oxfordský Future of Humanity Institute o emulaci celého mozku a Herculano-Houzel v PNAS o velikosti lidského mozku. Všechny zdroje jsme zkontrolovali 30. října 2026.

Larry Page, Mustafa Suleyman, Walter Isaacson a Elon Musk nemají s Afterlife.ai™ žádnou souvislost a nic na této stránce nenaznačuje, že by kdokoli z nich naši službu používal nebo podporoval. Afterlife.ai™ vytvořila společnost Idy® a o naší práci informovaly Channel 10, Daily Telegraph, ABC, Tom's Guide a The Conversation.